Rozhovor se Ctiradem Musilem, předsedou Národního přípravného výboru 19. světového festivalu mládeže a studentstva, který se uskuteční příští rok v ruské Soči.
V neděli 2. října 2016 byl z iniciativy Komunistického svazu mládeže (KSM) založen Národní přípravný výbor 19. světového festivalu mládeže a studentstva. Co vše výbor chystá?
Národní přípravný výbor chystá především delegaci mladých levicových aktivistů na 19. světový festival mládeže a studentstva. Kromě vlastní přípravy delegátů, jejich materiálního zajištění a přípravy vystoupení na festivalu je povinností Národního přípravného výboru i příprava prezentace festivalového hnutí v České republice. Pro veřejnost se tedy jedná zejména o mediální výstupy a přednáškovou činnost. Mimo to by měl Národní přípravný výbor v kolektivu delegátů vytvořit podmínky pro vznik spolupráce mladých levicových aktivistů po návratu z festivalu. Na festivalu totiž nejde jen o účast, se kterou vše končí, ale naopak by měl účastníky nadchnout do další práce.
Jak se mohou hlásit případní zájemci o účast na festivalu?
Nábor delegátů probíhá několika způsoby. Jednak jsou osloveni lidé, kteří jsou známí svou činností v levicových organizacích a dále jsou osloveny partnerské a myšlenkově blízké organizace KSM k tomu, aby navrhly své kandidáty na delegáty. Přihlásit se mohou i lidé bez vazby na konkrétní organizaci. V tom případě však musí takový kandidát kolektiv Národního přípravného výboru přesvědčit o své upřímné snaze zapojit se do aktivit festivalu směřujících k jeho politickým cílům.
Festival se uskuteční příští rok v ruské Soči. Co od něj očekáváte?
Přiznám se, že je to trochu zapeklitá otázka vzhledem k tomu, že nevíme, co můžeme očekávat od hostitelské země. Každý festival je svým programem rozdělen tak trochu na dva směry či cíle. Jednak jde o největší světové setkání levicové mládeže a svým způsobem je to největší schůze levicových aktivistů na světě. K tomu slouží řada konferencí, přednášek, menších debatních setkání i bilaterálních jednání. Na druhou stranu se však také od festivalu očekává podpoření hostitelské země v jejím úsilí o odstranění sociální nespravedlnosti a v úsilí o mírová řešení současných problémů. Rusko je plně kapitalistickou zemí a do přípravy festivalu se zapojily i organizace, o jejichž pravicovosti není pochyb.
Nejde jen o problém s „jiným názorem“, ale i o to, že Rusko může zneužít festival k politickým cílům, které festival rozhodně podpořit nechce. Ruský prezident Vladimír Putin dokonce vybízel k odpolitizování festivalu, což je absurdita, když si uvědomíme, že festival je ze své podstaty čistě politickou akcí. Naše delegace očekává od festivalu zejména možnost kontaktu s partnerskými organizacemi, diskuse s nimi a možnost vystoupit na přednáškách se svými sděleními. Kromě toho očekáváme získání informací ze zemí, o kterých naše média informují pokřiveně, nebo vůbec.
Jaká témata budou festivalem podle vás hýbat?
Oficiálně je festival připravován ke stému výročí Velké říjnové socialistické revoluce, dále bude v rok konání festivalu i sedmdesáté výročí od konání prvního festivalu v Praze a šedesáté výročí od konání prvního festivalu na území Sovětského svazu. To jsou však více než témata spíše symboly festivalu. Jako dominující témata lze na festivalu očekávat dění na Ukrajině a v lidových republikách a dále dění v Sýrii. Těch velkých témat však bude určitě víc. Nepochybně bude řeč o uprchlictví, TTIP, aktivitách NATO atd. Celkově však budou tyto problémy řešeny v kontextu hegemonie západních mocností a jejich dominantního vlivu na tyto problémy. Je otázkou, jak budou uchopena témata hostitelské země, která se potýká s problémy výrazné sociální nerovnosti, zvůle oligarchů a nárůstem mocenských tendencí vyčítaných jinak USA a západní Evropě. Po pravdě řečeno právě na otázku sociální spravedlnosti v Rusku jsem zvláště zvědav, protože některé domácí organizace si prezentaci těchto problémů nenechají ujít.
Bude na pořadu dne tedy i současná situace na Ukrajině, kde stále řinčí zbraně?
To nepochybně. Téma ukrajinské krize bude zcela určitě na festivalu probíráno jako jedno z hlavních a z Ukrajiny očekáváme silné zastoupení různých organizací. Účast mládeže předběžně přislíbili i státní představitelé obou lidových republik, což je velká šance pro získání necenzurovaných informací, kontaktů a nových možností spolupráce.
Mohl by festival přinést odpověď na otázku, jak zachovat světový mír, jak ukončit války?
O takovou odpověď se snaží festivalové hnutí již od svého vzniku před sedmdesáti lety. Obávám se však, že najít takovou odpověď není jednoduché. Festivalové hnutí se nese v duchu internacionalismu, který znamená vzájemné spojení sil, ale zároveň respekt ke každému jednotlivému subjektu. Přenos této myšlenky z festivalového hnutí na celosvětový běh dějin je úkol hodný génia. Je třeba vzkázat do celého světa, že pokud není ukončení válek lidstva zcela vyloučeno, pak je třeba usilovat o ukončení válek a nastolení trvalého míru neúnavně, stále a ve všech zemích světa bez ohledu na to, zda jsou to země ničené válkou, nebo země, které tu válku způsobily a těží z ní.
Jaká témata chce v rámci festivalu otevřít česká delegace?
Otázka volby témat bude pravděpodobně nastolena na první schůzce s delegáty festivalu –v neděli 4. prosince v Brně. Již nyní však lze odhadnout spektrum témat, mezi kterými nebude chybět problematika vazalství zemí střední Evropy k západoevropským mocnostem, sociální problémy České republiky, zapojení naší země do mašinérií NATO, ale i pokusy o české verze barevných revolucí, jak jsme zažili již několikrát v posledních letech. Určitě bude řeč i o vztahu České republiky k otázce lidových republik na Donbase, což bude podtrženo účastí členů Společnosti přátel lidových republik včetně jejího předsedy a místopředsedy.
Zavzpomínejte prosím na to, co se českým delegacím podařilo v rámci předchozích festivalů?
To je skoro otázka na historika a nikoliv předsedu Národního přípravného výboru. Lépe by na tuto otázku asi odpověděl historik František Kovanda, který mapuje historii mládežnického komunistického hnutí v naší zemi. Pokud bych však měl odpovědět aspoň za ty poslední festivaly, pak je třeba vyzvednout zisk mezinárodních kontaktů. V době zákazu činnosti Komunistického svazu mládeže to byly právě zahraniční partnerské organizace, kdo se za KSM postavil. Řada českých ambasád po světě čelila ostudě při demonstracích proti zákazu KSM. Daří se mám také díky festivalu získávat informace ze zemí, jejichž informační zdroje česká média silně cenzurují a zkreslují.
Dochází na festivalech ke sbližování mladých lidí napříč zeměmi a kontinenty? Jaké kontakty jste díky minulým ročníkům navázali?
Samozřejmě, že ke sbližování mladých lidí napříč zeměmi a kontinenty dochází. To je jeden z hlavních prostředků festivalu, jak dosáhnout svých cílů. Na festivalu bychom naše kontakty mohli rozdělit do tří skupin. Jednak jsou to kontakty na blízké organizace, se kterými jsme v úzké spolupráci, dále jsou to kontakty na velké organizace, jejichž vliv je mezinárodně významný, a pak se jedná o kontakt s delegacemi z pro nás exotických zemí, což nám přináší jinak nezískatelné informace.
Minulý festival se konal v roce 2013 – v Ekvádoru. Delegáty svým projevem přivítal prezident Ekvádoru Rafael Correa, festivalu se zúčastnilo 8000 delegátů z 88 zemí. Myslíte, že festivalu v Soči se zúčastní ruský prezident, nebo alespoň někdo jím pověřený?
Účast Ruského prezidenta Vladimíra Putina na festivalu je velmi pravděpodobná. Projev prezidenta hostitelské země je tradicí a ignorace festivalu hlavou státu by byla udivující. Na kolik máme zprávy od ruských soudruhů, je osobní angažmá Vladimíra Putina na přípravě festivalu docela silné. Jeho projev na festivalu lze očekávat jako samozřejmost. Velmi intenzivně se festivalem zabývá vedoucí federální agentury pro práci s mládeží, někdy nesprávně nazývaný jako ministr pro mládež Sergej Pospělov, kterého pravidelně vidíváme na všech významných přípravných jednáních.
V čem vidíte největší přínos předešlých ročníků festivalu a festivalu jako takového?
Je to hlavně zkušenost mladých levicových aktivistů s mezinárodním prostředím. Otupují se předsudky dovezené z domova, tak pečlivě tvořené naším školstvím a sdělovacími prostředky. Každý si zde vytváří mezinárodní náhled na politickou dějinnost. Mladý člověk se zde má možnost dostat se k informacím, které jinak nezíská. Pozná jiné kultury a získá i osobní vazby na aktivisty v jiných zemích. Je to veliká škola. Dává to morální sílu do dalšího politického boje.
Andrea Cerqueirová, Levá perspektiva
